V sobotu se v Plzni uskutečnil tradiční sraz absolventů Střední spartathlonské školy. Chybět nemohli premianti, ani ti již prolezli ‘s odřenýma ušima‘ a načerpat cenné informace přijela i řada vyjukaných budoucích žáků doprovázených svými rodiči. Ve jménu hesla: Kdo neumí, učí (nebo alespoň trénuje) nám bývalý student Vlasta Šroubek, kterému se však přes veškerou snahu odmaturovat nepodařilo, uspořádal tradiční MČR v běhu na 100 km.
Z pozice nástěnkáře jsem bral závod jako přípravu na další basilejské dobrodružství. Podle plánu od začátku obíhám Štruncovy sady poměrně volným tempem přes 4:30, pravá noha však stále moc neposlouchá. Už po hodině dvojice dobrosrdečných mládenců, kteří s dvoulitrovou lahví bílého vína, na dubnovým sluníčkem prohřáté lavičce, sledují romantický soutok Mže s Radbuzou, mi nabízí francouzskou hůl. S poděkováním odmítám, že snad později. Brzy se však později změní na brzy a se svým běžeckým stylem levá – přísun volím pouze tréninkové pokračování k metě 50,5 km (4:10:47).
Zatímco řada favoritů postupně přechází mezi diváky, kupředu se posouvá tým s krycím názvem vodík (Horčička, Herejt, Hudousek), trojice nakonec zůstane těsně pod medailovými umístěními. Úspěšnější je Marek Jirásek, který dopisuje trilogii Doba bronzová. Druhé místo doslova urve třídní fotograf Daniel Orálek. A zaslouženým vítězem mistrovství se stává milovník ultramaratonů a ultramaratonkyň Ondřej Velička. Ještě nedávno tolik ceněný skalp Radka Brunnera se dostává na úroveň hodnoty loňské stravenky…
Ani mezi ženami není nouze o dramatické situace. Emancipovaná sufražetka Iveta Bodnárová ve druhé půli závodu předběhne svého manželka Pavla. Jeden z diváků situaci komentuje slovy: „Chtěl bych vidět, jak to bude dnes večer u nich vypadat.“ Jako znalec mohu prozradit, že zajisté hekali v posteli celou noc neb nemohli najít vhodnou polohu pro spánek a až do rána závodili v soutěži: Kdo uloví z ledničky zajímavější kousek.
Vítězství Radky Churaňové bylo sice očekávané, ale zejména její proběhnutí cílem vyvolalo značné emoce. Vlasta Šroubek nadšeně oznamuje, že přes skvělý čas 7:37:32 nedosáhne na cílovou finanční prémii, na což reaguje ředitel časoměřičské firmy 4Timing Jan Hostička radostným zvednutím rukou a slovy: „Tak letos dostaneme zaplaceno!“ Oběma však úsměv zkazí nečekaný poryv větru, který si pohraje s jejich elektronickými přístroji…
Zůstává otázkou, jestli má smysl se ve stále větším počtu každý rok trmácet do Řecka. Jsem zastáncem myšlenky přesunu minimálně lichých ročníků Spartathlonu do Prahy. Start bych umístil před Palác Akropolis na Žižkově. Korintský průplav nahradil mnohem půvabnějším Karlovým mostem. Noční výběh na vrch Petřín by jistě též spousty zážitků sliboval. A cíl? Samozřejmě jak velí tisíciletá tradice na Spartě u bronzové pamětní desky s Vlastou Burianem. Vskutku honosný doběh ke králi.
Výsledky: 1. Ondřej Velička 7:18:32, 2. Radka Churaňová 7:37:32, 3.Daniel Orálek 7:43:51, 4. Marek Jirásek 7:47:38, 5. Jiří Horčička 7:51:36, 6. Libor Eremka 7:55:22, 7. Jiří Hudousek 8:05:58, 8. Petr Herejt 8:38:12.
Podrobné výsledky a web závodu.
Předčasná radost, pěkně napsáno, ať se daří
Don’t count your chickens before they’re hatched…
Parádní článek jako vždy. Pobavils Zbyňku! Chechtal jsem se až mě ruka bolela 🙂
no a kdy uspořádáš první ročník ?!? I.
Budu férový a počkám na Radka až vyhraje v Řecku. Pak to asi můžeme postupně přesunout…
emancipovaná sufražetka :-), tak nvím jestli to přebije silné přízvisko Monstrum, ale Pavel už mě tak začal oslovovat :-). a koukej v té Basileji makat, né že to v půlce zabalíš! I.
Jo, tak to ještě použiji: “Monstrum v růžovém tričku.” 🙂
Super vtipně a stručně.
Zbyňku, dík za tvoji péči o naše bránice i podporu na trati. Těším se až to zase hrabě Von Drak rozběhne naplno. Drž se.
Vodík 🙂
Dík 🙂