Takzvané coming outy jsou v poslední době opravdu hodně populární. Jak by dnešní sport vypadal, kdyby každou chvíli někdo nepřišel s pořádným coming outem v tenise, krasobruslení, snowboardingu nebo cyklistice? Jen samé šedivé, nicneříkající branky, body a vteřiny. Mně trošku vadí přehršel cizích slov, tedy alespoň článek nazvu nepřesně, ale po našemu – odhalení. Je nicméně jasné, že bych se měl též trochu osmělit a přijít s něčím bombastickým, abych lépe zapadl do dnešní doby.
Loni jsem pozval plzeňského ultramaratonce Petra Herejta k lehkému proběhnutí do Krče. Po pozvolném zahřátí v největším pražském lese, jsem jej přes přísnou ochranku i kamerový systém propašoval k nám na firmu. Tajně jsem doufal, že již brzy přejdeme na vyšší tepy. A právě ve sprchovém koutu, kdy jsem Petrovi smývajícímu pot ze svého vysportovaného těla nabídl to nejcennější, co jsem měl u sebe, mne čerstvý spoludržitel českého rekordu v běhu na 24 hodin týmů nesmazatelně ranil, neb prohlásil: „Do sparťanskýho ručníku bych si neutřel ani zadek…“ Romantické kouzlo okamžiku se rázem rozplynulo.
Jsou zkrátka oblasti, ve kterých opravdu nevynikám a s nějakým nečekaným odhalením to bude u mne slabší. Za léta školní docházky jsem si navíc zdokonalil dovednost mlčení. A když se nade mnou vyučující smiloval a dal mi jednoduchou otázku se dvěma možnými odpověďmi, stal se ze mne skutečný partyzán. Když totiž náhodou trefíte správnou odpověď, o žádný zázrak nejde – šlo přeci o triviální otázku. Jenže když máte smůlu a vaše od boku vystřelená odpověď je chybná, jste za skutečného blbce, přeci tak jednoduchou otázku není možné splést…
Támhle vidím, že se někdo hlásí. Možná bychom to mohli zkusit a podobnou hru na otázky a jednoduché odpovědi si zahrát.
Tazatel: „Takže budete odpovídat naprosto otevřeně?“
Ultrapůlmaratonec: „Ano!“
Tazatel: „Je pravda, že se chystáte vydat knihu o běhání s trochou pěny s názvem Ultrapůlmaratonec?“
Ultrapůlmaratonec: „Ano.“
Tazatel: „A je pravda, že v neděli 26.4.2020 proběhne slavnostní křest knihy v Plzni při tradičních závodech u Boleváku pořádaných SC MARATHON PLZEŇ, které budou tentokráte hodně netradiční?“
Ultrapůlmaratonec: „Ano.“
Tazatel: „Můžete mi potvrdit, že jste skutečně podlehl moderním technologiím a založil si facebookový účet Ultrapulmaratonec, kde budete o svém knižním projektu postupně podávat detailnější informace?“
Ultrapůmaratonec: „Ano.“
…
Musím říci, že nakonec to zas tak hrozné nebylo. Jestli já se nedám na cyklistiku… Tedy na Plzeň, Vávro, na Plzeň!
Tak jsem v pořadí 12., kterýmu se ultrapůlmaratonec na fejsbůku líbí! Trochu jsem se lekl, co nejcennějšího jsi ve sprše Petrovi podával, ale UF! dobře to dopadlo. Tak ať dopadne dobře i ta knížka! měj se, pv
A co myslíte, no fakt, měl ho tam … ten sparťanský ručník. 🙂 Když jsi, Zbyňku, o té dráždivé historce nic nenapsal a pozval jsi mě do Prahy znovu (jak jinak běžecky), tentokrát na podpis koupě auta do SJM s hláškou, neboj je to daleko, ale zpátky už se povezeme v novém. 😀 Čekal jsem už na tvém blogu leccos, ale zvrátilo se to ve chvíli, kdy jsi onehdá před všemi řekl: “Jedeme do Mirakula, ale ty jdeš po svých.” Není nad to mít dobrého a levného poradce pro běh. Já snad trénuju jenom proto, abych se s tebou mohl občas vidět. 😀
Když už je to venku… Historka s autem je kouzelná. Běželi jsme s Petrem z Lysé do Prahy, na Černém mostě jsem porazil jednorukého banditu v jisté bance a zpocení jsme šli do nedalekého autobazaru pro vyhlídnuté rodinné auto. Rovnou jsem řekl, že bych rád čtyřprocentní slevu, ale pán v saku to nepochopil, telefonoval všude možně a nakonec neslevil ani korunu…
Snad to nějak dopadne. Když se neprodala ta spartathlonská piva, postavil jsem se k tomu jako chlap a vše dopil. Jenže jestli budu muset i vše přečíst? No, nevím…
Chtěl sem si koupit knihu od guru škadlila a nechat si ji s věnováním podepsat. Pro rejpala Urbana od Miloška. Ale seru na to když konečně vydávají knihy skutečné persony českého ultra. Těším se . moc mi to datum nesedí. Ale život,běh a ultra zvlášť je boj a tak se už dnes moc těším na 26. Duben
Já jsem to nepopsal úplně přesně, ale knihu bude možné číst i jiné dny…
To datum má něco společného s Černobylem? Už se na tu žhavou novinku doma těšíme, že si přečteme rádi-o-aktivním životě jednoho ultra borce. 🙂
Jééé, Zbýňo, já budu číst svojí první knížku o běhání! To je vzrůšo:) Už se těším!!!
A i něco více, ale PSSSSTTTTT….
No fakt se tesim! Takove to spravne “zneucteni”:) posvatnych myslenek velkeho Behu:). Ja na ten Bolevak musim dorazit..:)
MSF! At se dari, at to beha a pise! 12:)
Tedy, tehle WEB mám sice přečtenej od začátku do konce a možná i několikrát, ale tohle si přece nemohu nechat ujít! Už jsem si poznačil datum v kalendáři a oznámil rodině povinnou účast. Rád bych si taky dal ten maratónek, ale nevím, jestli si noha dá už říci. Po několika injekčních zákrocích je to sice lepší, ale úplně v pořádku to bohužel ještě není. Tak se budu pilně léčit a možná i trochu trénovat a v dubnu, doufám, naviděnou. Držím palce, aby kromě psaní ti to taky zase pěkně běhalo. Honza
Honzo, vždy je dobré někde začít. Třeba velkohubými řečmi v hospodě nebo u rybníka s trochou vody…