Můj milý deníčku,

je to již více než rok, kdy zazněl můj poslední výstřel. Krok do prázdna a vrchol mého běžeckého zoufalství. Prostě to nešlo a jako vždy se osvědčilo jediné. Vyčkat a začít pozvolna opět běhat.

Deníčku, ty sám moc dobře víš, že to byl rok nahoru a dolů. Tedy spíš občas trochu nahoru a vzápětí hodně dolů. V září jsem začal konečně běhat, aby se po měsíci ze dne na den stejná bolest ve stehně vrátila. Můj fyzioterapeut zrovna meditoval v Tibetu, tedy jsem raději volil návrat k běhání. Přišly první nesmělé maratony. Bohužel po Novém roce se ozvala ostruha na patě. Bolest sice intenzivní, ale krátkodobá, se kterou se běhat celkem dá. V březnu jsem si v Plzni při padesátce věřil na nějaký hezký výsledek, pro změnu podivná rýmička mne oslabila tak, že jsem dokázal uběhnout pouze 7 km. Následně jsem v dubnu zaběhl tréninkový maraton pod 3 hodiny. Radost trvala jen týden, neb se o slovo přihlásilo lýtko. Pár dní jsem sotva chodil, naštěstí přišel víkend v milovaných Roprachticích se spoustou piva, kde jsem své chatrné tělo opět přivedl do běžeckého stavu. A pak jsem se v červnovém maratonu vydrápal u Plzně na kopec zvaný Krkavec. Místo stíhání vedoucího Libora E. jsem cítil, že mi odstávají nehty u palců i u ukazováčků. Něco podobného se mi snad ještě nikdy nestalo. Tedy, ne že bych běhal normálně nějak vzorově přes špičky, ale dolů jsem mohl běžet jen vyloženě po patách.

Deníčku, a to byl právě ten zlom. Co víc si totiž může ultramaratonec přát, než že mu 7 týdnů před hlavním závodem slezou kompletně nehty na palcích a po týdnu kulhání se objeví nehtíky velikosti jenž nosí malé děcko. Krátká pauza skončila zcela deštivým tréninkovým maratonem zaběhnutým poblíž soutoku řek Morávky a Ostravice. Dodneška přemýšlím nad situací, jak bych se asi zachoval o den později, kdy vodácký klub v Dobré vyslal na horskou říčku s průtokem 60 m3/s trojčlennou hlídku…

Deníčku, byl jsi to ty, kdo mi řekl, jak jsem běhal před poměrně nešťastnou 24 hodinovkou na dráze v Plzni 2018. Dle čísel jsem nikdy tolik naběháno neměl, ale předloni rýmečkou oslabené tělo navíc prostě nemělo. A najednou jsi mi začal potichu říkat, že je to stále lepší a lepší. Dal jsem na tvé rady a zcela jsem vypustil druhou běžeckou fázi. Snažil se raději běhat jen jednou za den, ale v nějaké kvalitě. Výsledkem postupného stupňování tréninků byl rekordní týden, kdy jsem uběhl 240 km v průměrném tempu 4:44 min/km. A běhat 25 dní v kuse s průměrem přes 30 km na den se mi též nikdy nepovedlo.

Deníčku, já vím, že si tím na sebe pletu bič, ale objektivně musím říci, že z pohledu ultramaratonu jsem nikdy v lepším stavu nebyl. Všechny bolístky ustoupily do pozadí (a samozřejmě čekají na svoji příležitost) a když už své opotřebované tělo donutím k pohybu, tak najednou dokážu běžet, běžet a snad ještě trochu běžet. Moc nevěřím tomu, že ještě někdy budu mít šanci se do podobného stavu dostat. V sobotu v poledne startuje na stadionu Sletiště na Kladně běh na 24 hodin. Vzhledem k předpovědi na červenec poměrně příznivého počasí i podpoře své rodiny jsem přesvědčen, že se na 5. pokus konečně dostanu přes 200 km. Podstatná bude již první polovina, kdy bych se rád přiblížil k hodnotě 140 km. A pak již jen udržet tělo v jakémkoliv pohybu a vytoužený cíl se dostaví.

Deníčku, předchozím odstavcem jsem si na sebe upletl bič, tak tímto nasypu sůl do ran, jež knuta zanechala na mých zádech. Možná nejdůležitější věc v mém snažení bude, aby mne ani v nejtěžší krizi nenapadlo opustit kilometrový závodní okruh a přesunout se do zázemí. Proto budu moc rád, když si v sobotu, ale hlavně v neděli udělají někteří z vás čas a přijedou se nejen na mne do Kladna podívat. Na nočním stolku mám všech 12 dílů Špačkovy Dvorní etikety a moc dobře vím, že pokud někoho někam pozvu, měl bych tam být, ne? A návštěva? Ta by měla by pro změnu přinést hostiteli drobný dárek, třeba něco tekutého… Krom jiného u mě celkem funguje negativní motivace. Za jakékoliv urážky mé rasy, pohlaví nebo vyznání budu všem velmi vděčný. No a snad v nejhorším případě budu tolerovat i nějaké peprnější sousloví vůči své milované Spartě.

Můj milý deníčku, jsem přesvědčen, že nás čeká velmi zajímavý víkend.

Průběžné výsledky bude možné sledovat na my.raceresult.com/144603/results?lang=cz.