Tradičně druhou březnovou neděli se v malebné středočeské obci s názvem Pečky koná velká slavnost – Pečecká desítka. Vlivem událostí poslední doby se ze soboty stal čtvrtek, z března říjen a z roku 2020 rok 2021. A z množství dětských a doprovodný běhů zůstal jen hlavní závod na 10 km.
Do organizace závodu se vždy zapojuje ‚celá‘ vesnice a nadšené pomocníky organizátoři odměňují originální lahví vína. Někdy před deseti lety se Vinařství Vondrák stalo oficiálním partnerem a od té doby jezdím na populární závod vybaven krom běžeckých propriet i stánkem. A vzhledem k podzimnímu termínu jsem si letos mohl dovolit rozšířený sortiment: víno – svařák – burčák – mošt a knihy. Během toho všeho předzávodního mumraje člověk najednou zjistí, že se za chvíli startuje. Rychle pak uvařím plnou nádobu svařáku do zásoby, postavím do stánku nějakou vhodnou náhradu, utíkám na start, pak utíkám na obrátku v Cerheních, pak do cíle, a nakonec zase zpět do stánku.
Letos byl pro mě závod jedním z kamínků do mozaiky projektu s názvem Breaking 8. Cíl ‘pod 40’ s druhou rychlejší polovinou jsem splnil (39:24). Zklamání ovšem přišlo několik metrů za finišerskou branou. Celou druhou část se vždy těším na lahváče, který každý dostane ihned po doběhu do ruky. Už z dálky vidím, že na stolech před hospodou jsou vyrovnány desítky kelímků. „Super, dneska máme točený,“ pomyslím si. Ovšem o pár vteřin zjišťuji, že po takové námaze budu odměněn pouze čajem.
A nebyla to jediná bota od vždy pečlivých organizátorů. Před závodem přišli se statistikou, že cílem za 40 ročníků závodu proběhlo 11358 párů bot. Samozřejmě jde o zcela zkreslený údaj, kdy bylo mylně započítáno 6 průběhů cílem bosonohého kolegy Tomáše Zahálky. Snad se Tomáš z neférového zařazení mezi běžce s botami brzy vzpamatuje. A já mohu jen pokleknout a dodat: „Respekt!“
Nejvíce se na pivo v cíli těšil hlavní favorit Jirka Homoláč, který s přehledem zvítězil (30:44). Situaci mu trochu ulehčil poslední vítěz Vítek Pavlišta, který dal přednost točení rodinohodin v Liberci. Ještě štěstí, že nezvolil výlet lanovkou na Ještěd, ale jako správný sportovec šlape s dětmi vždy po svých.
Závodu se zúčastnily i dvě slavné ultramaratonkyně a příležitostné fotomodelky. Radka Churaňová se nestihla včas přihlásit, a proto zvolila řešení netradiční – závod absolvovala sama ještě před oficiálním startem. To Katka Kašparová se včas přihlásit dokázala a odměnou jí byl nejen osobní rekord (37:56), ale i stupně pro vítěze a obálka s finanční odměnou. Při přepočítávání bankovek si trochu hořce povzdechla: „Ty vole, to je víc, než mám za jeden den ve škole…“
Kuriozitou závodu jsou bezpochyby manželé Teplí. Ondřej z Úval byl rychlejší než Jana z Kolína. A Jana z Úval přesprintovala Ondřeje z Kolína. V součtu časů o necelé 2 minuty zvítězili Teplí z Úval před dokonalými jmenovci z Kolína. Nicméně již těsně po závodě slíbili Teplí z Kolína Teplým z Úval brzkou odvetu.
Kapacita závodu byla letos ponížena na 750 míst. Bohužel se vzhledem k opatřením a přesunům nakonec zúčastnila necelá polovina registrovaných. Kdo ovšem přišel a běžel, tak rozhodně nelitoval. A všichni dohromady se již můžeme těšit na blížící se příští ročník, který se snad v celé své kráse uskuteční v sobotu 12.3.2022.
Děkuji za titulní fotku. Vždycky jsem přemýšlel, jak vlastně vypadají Radka a Katka oblečené…
Dovolím si citovat klasika, Járu Cimrmana: „Ruce na peřinu a spát!“