Author: zbynekv

Dobytí Ostravy a dobití v Ostravě

Zatímco české běžecká špička nahání přes zimu černošky v Keni, amatérům zbývá naše krásná kotlinka. Tradičním zimním setkáním je počátkem února maratón v Ostravě Třebovicích. Podnik je pojmenovaný po místním pivaři Františku Oherovi, který se občas pokoušel běhat a patrně i tím je mi závod velmi sympatický. Ne že bych někde jinde zářil, ale zde se mi opravdu nikdy nedařilo. Trať je často hodně ledová, očekávání veliké a únorové rýmičky nepříjemné. Maraton jsem zde předloni vzdal a na poloviční trati nebyly výsledky o moc lepší. Za všechno nejlépe vypovídá krátká reportáž z roku 2010.
pokračování…

Vydařený marketing

Tento blog je zatím téměř neznámý, proto jsem se rozhodl pro umístění jeho názvu na můj běžecký cyklodres. V sobotu jsem pro něj vyrazil do Českých Budějovic, kde jsem si jej u firmy RadanSport vyzvedl. A když už jsem byl v Budějovicích, postavil jsem se rovnou na start X. ročníku Mercury Maratonu. Název závodu vypovídá nejen o jednom ze sponzorů akce, ale i o místě konání. Běží se totiž v garážích místního obchodního centra, pochopitelně za omezení provozu. Okruh dlouhý přes 650m má tvar písmene E a na účastníky čeká 63 a kousek těchto éček. Letos došlo k přeměření kola a navýšení délky závodu na 64 a kousek okruhu. To pro představu znamená 771 téměř pravoúhlých zatáček, které během maratonu dokonale prověří vaše kotníky. A navíc kdo chce být vpředu, neustále musí předbíhat. V mém případě mi vyšlo celkem 1777 předběhnutí sto pětatřiceti členého startovního pole, ale to malinko předbíhám.
pokračování…

Vy ještě nemáte trenéra?

Trenéra má dnes každý. Někdo potřebuje vědět, zda má dnes běhat nebo ne. Jiný má možnost vymluvit se, proč při desítce v Horní Dolní neporazil místního hasiče, který šel na start rovnou ze sobotní zábavy, případně proč se přes absolutní dodržení instrukcí na olympiádu opět nekvalifikoval. Další pro změnu hledá rozptýlení po náročném heterogenním svazku.
pokračování…

Věčně čtvrtý

Fotbalová Slavia si, díky své sérii bez mistrovského titulu trvající téměř půlstoletí, vysloužila přezdívku „Věčně druzí“. K prolomení prokletí došlo 1. 5. 1996, kdy se sešívaní stali po letech mistry. Porážka v Drnovicích 0:3 byla do slávistické kroniky zapsána zlatým písmem. Vzhledem ostatním ligovým výsledkům toho dne totiž při zpáteční cestě z Drnovic mohli slávisté na dálničním odpočívadle v pachu moči a nafty konečně parádně oslavit vytoužený titul.

Někdy mi připadá, že u mne platí podobné: „Věčně čtvrtý“.
pokračování…

Jak to vlastně začalo

31.12.2002. Poslední den roku trávím u rodičů na Mělníku. Nudím se, nic mne nebaví. Po kouzelném létě stráveném v USA jsem na podzim nastoupil do vysněné životní práce, o které mám nyní velké pochybnosti. Vztah s tehdejší přítelkyní (a současnou manželkou) je v těžké krizi. Před deseti dny, při výpadku proudu, havaroval disk v mém PC a já přišel o všechna data. A v podobném duchu bych ve výčtu smutných skutečností té doby mohl pokračovat dál…
pokračování…