www.ultrapulmaratonec.cz

„Konečně pátek,“ řekl polohlasem ultramaratonec Zdeněk. Na lávce přes říčku přitékající z nedalekých hor, přes den vždy zaplněné turisty, stál zcela sám. Na okamžik se před jeho ústy zjevil obláček páry a za doprovodu zvuků burácejícího moře se rozeběhl do tmy. pokračování…

Koncem září jsem, jako každý správný fanoušek ultramaratonu, nastavil u své platební karty PIN na 3223. A brzy mi nezbylo než smutně konstatovat, že i ženy dokáží někdy logicky přemýšlet. Manželka totiž umě proměnila peníze ušetřené za vynechané závody do nezbytných módních doplňků. pokračování…

Takzvané coming outy jsou v poslední době opravdu hodně populární. Jak by dnešní sport vypadal, kdyby každou chvíli někdo nepřišel s pořádným coming outem v tenise, krasobruslení, snowboardingu nebo cyklistice? Jen samé šedivé, nicneříkající branky, body a vteřiny. Mně trošku vadí přehršel cizích slov, tedy alespoň článek nazvu nepřesně, ale po našemu – odhalení. Je nicméně jasné, že bych se měl též trochu osmělit a přijít s něčím bombastickým, abych lépe zapadl do dnešní doby. pokračování…

„Konečně pátek,“ řekly obě téměř současně, když se objaly. Poprvé v životě strávily prázdniny odloučeně, což dvojčata vždy silně pocítí. Elu nicméně překvapilo, když na zádech své sestry Emy nenahmátla očekávaný mohutný cop, který obě nosily už od první třídy. Těšily se na sebe celé léto a dnešní setkání si chtěly opravdu užít. A jak bylo jejich zvykem, začaly v posilovně na běžeckých pásech. Věděly, že následná plánovaná společná večeře se sladkým dezertem na závěr bude chutnat mnohem víc. pokračování…

Začátkem léta to vypadalo, že mi doktor zakáže pít, ale kupodivu mi zakázali běhat. A to je pro běžce vždy nepříjemná skutečnost, se kterou je třeba se vypořádat. pokračování…

Maraton už jsem běžel ve vedru i v zimě, oblečený i nahý, na pohodu i na krev, střízlivý i v dobré náladě. Co však s tělem udělá měsíční technologická přestávka jsem netušil, a i proto jsem se na novou životní zkušenost docela těšil. pokračování…

Já vím, já vím. Mohu si za to sám. Stačilo pár nevinných vtípků ve stylu Kunderova Žertu a dnes abych se bál v některých obcích v Čechách, na Slovensku i v Kalifornii zastavit. A teď si představte, že mám již delší čas v hlavě medailonek Daniela Orálka pod názvem, který jste právě přečetli. Nevadí, sfouknu pěnu, přibalím pro jistotu do kufru dvě náhradní pneumatiky a vydáme se společně na cestu. pokračování…

Letošní rok zatím nepatří běžecky mezi mé nejpovedenější. Přesto se snažím nezoufat a hledám inspiraci, kde je to jen možné. Není tedy divu, že mne na ultramaratonské cestě být tvrdší, silnější a vydržet více zaujal běžecký film On The Run, v českých kinech uváděn pod názvem Žena v běhu. pokračování…

Nedávno si mé manželce jedna kamarádka stěžovala, že její přítel myslí penisem. V životě už jsem zkoušel ledasco, ale v této oblasti patrně moc nadání nemám. A už jste slyšeli o lidech, kteří běhají srdcem? Já osobně k běhání používám převážně nohy. Ani se neodvažuji hádat, co si o tom myslí pan Pirk. Nicméně jsem člověk tolerantní a velmi otevřený rozhovor jsem jim rád poskytl. pokračování…

Za několik hodin odjíždím se svým tchánem do Basileje, abych se pokusil napravit loňské trochu rozporuplné vystoupení. Lehce prší a kroužím zvolna kolečka po svém tréninkovém okruhu mezi vyrůstajícími domky. Necítím se nic moc, samozřejmě na mne přišla už asi klasická předzávodní rýmečka. A najednou mi škubne v pravém stehně, které se mi již několik měsíců nedaří dostat do běžeckého stavu. Dokulhám domů a je mi jasné, že Basilej 2019 pro mne v podstatě skončila, aniž by závod odstartoval. pokračování…