www.ultrapulmaratonec.cz

Letošní závody příliš úspěchů zatím nepřinesly. Sice jsem se svým nahým zadkem pronikl přímo do hodiny českého jazyka jisté středočeské základní školy a poetickou prózou dokázal rozjásat stovky podnapilých turistů v centru Prahy (nebo opačně, už si vážně nepamatuji). pokračování…

DNS je poměrně málo oblíbená zkratka, která se objeví u vašeho soutěžního výsledku ve chvíli, kdy se, ač přihlášeni, na startu závodu ani neobjevíte. Příčiny mohu být různé: od zdravotních přes finanční, časové, rodinné až po psychické. pokračování…

V daleké Americe si oblíbili sbírání kostí natolik, že citlivé téma bylo filmaři úspěšně zpracováno. Ani u nás nezůstáváme ve sběratelství pozadu. Právě naopak. Sám mám v okolí spousty známých, kteří trpělivě shromažďují poštovní známky, pivní suvenýry, dámské kalhotky a třeba i uběhnuté maratony. pokračování…

Listopad 2009. Oblíbený úterní fotbálek v hale, kterým doplňuji svůj běžecký trénink. Po závaru před brankou soupeře následuje rychlý protiútok. Na naši svatyni se řítí Jarda Tauchman, v důsledku jeho střel je školník nucen, vždy během prázdnin, měnit obložení za brankami. Nápřah a opět rána jak z děla. Ve sprintu natahuji levou nohu a těsně před dopadem se špička mé sálovky střetává s vypuštěným projektilem. Na parkety tak, v místě odkud se hází šestky v basketbalu, jako první nedopadá mé chodidlo, ale nárt. pokračování…

Už během několikanásobného rakouského odcházení ze závodu jsem měl v hlavě pro mne důležitější soutěž – otevřené Mistrovství České Republiky v běhu na 24 hodin. Po návratu z Vídně jsem tedy v levných knihách za 19,90 Kč zakoupil brožovanou příručku 24 hodin snadno a pomalu, abych se s předstihem před ukončením nominace na blížící se Mistrovství světa konečně pokusil překonat hranici 220 km. pokračování…

Konečně pátek, pomyslel si Milan, když zasouval pistoli do nádrže své dodávky na levné benzínce před nájezdem na dálnici. O několik desítek minut později spatřil v dálce milované vrcholky hor. S nohou na plynu se rychle přibližoval svému týdennímu snu. pokračování…

S Pivovarem Svijany jsem se prvně seznámil ve druhé třídě základní školy. Tenkrát jsem do své sbírky zátek od piva získal stříbrnou s vyraženým textem Pivovar Svijany 10^o. pokračování…

I v tak krásném sportu, jako je vytrvalostní běh, existují různí podvodníci. V Americe si traily zkracují na motorkách, v Evropě v okruhových závodech vynechávají kola. Pamětníci si jistě vzpomenou na jistého borce z Hané, který si dokázal zkrátit trasu maratonu ve Stromovce o více než třetinu. Já jsem v této oblasti ještě zelenáč. Asi proto můj úvodní pokus nedopadl podle představ. pokračování…

Už během několikanásobného švýcarského odcházení ze závodu jsem měl v hlavě pro mne důležitější soutěž – otevřené Mistrovství Rakouska v běhu na 100 km. Po návratu z Basileje jsem tedy v levných knihách za 29,90 Kč zakoupil brožovanou příručku Sto kilometrů snadno a rychle, abych se těsně před ukončením nominace na blížící se Mistrovství světa konečně pokusil překonat hranici 8 hodin. pokračování…

1. 10. 2017. Vracíme se autobusem ze Sparty do Athén. Po opuštění Peloponéského poloostrova zastavujeme pod horami na typické dálniční benzínce. Pohybem připomínáme důchodce, jež se rozhodli naposledy na vlastní oči spatřit moře. Ovšem jinak je nálada výborná, někteří drží plechovky s pivem, jiní zmrzlinu. Tereza hladí jakéhosi pejska a chce si jej vzít do Brna. Bavím se s kolegy o nějakém pěkném závodě na 24 hodin. A zkušený Martin Hokeš radí: „Jeď v květnu do Basileje, tam je tu super…“ O několik měsíců později navrhuji milované manželce strávit v květnu prodloužený romantický víkend v Basileji. pokračování…